Máme problém

Máme jen vodu, která naprší

Česká republika má v Evropě unikátní postavení. K moři to máme minimálně 500 km, žádná řeka k nám nepřitéká a máme jen to, co zde naprší. Individuální zadržování dešťové vody z okapů a zpevněných ploch je proto důležité, rozhodující je však stav půdy, protože zadržuje 90% veškeré použitelné vody.

Eroze půdy a úbytek humusu způsobený nekvalitní péčí a používáním průmyslových hnojiv nás všechny připravuje o vodu. Deficit vody v krajině dlouhodobě sleduje projekt Intersucho.

Péče zemědělců rozhoduje o množství naší vody

Rozloha zemědělské půdy v ČR je 4, 2 milionu hektarů.

Schopnost půdy zadržovat vodu se velmi liší v závislosti na její struktuře, pórovitosti a množství humusu. Kvalitní půda tak může zadržet okolo 600 l vody/m2.

Při přepočtu na rozlohu zemědělské půdy se dostáváme na 25 248 mil. m3 vody.

Proti tomu 165 významnějších vodních nádrží v ČR je schopné zadržet pouhých 3 342 mil. m3 vody což je jen 50 % vody, kterou zemědělská půda poskytuje na závlahy rostlin a 13 % vody, kterou celkově může zadržet zemědělská půda.  Navíc přehrady pouze zachytávají vodu, která odtéká z půdy, a bez vody v půdě, zůstanou přehrady prázdné.

Zemědělci rozhodují o kvalitě vody a našem zdraví

Oficiální strategie MZe konstatuje, že povrchové i podzemní vody jsou kontaminovány zdraví škodlivými pesticidy (látky na hubení hmyzu, hub a plevelů) a společně s hnojivy se nalézají i v pitné vodě. Dále konstatuje, že je zde nedostatečná informovanost.

MŽP má program monitoringu a na webových stránkách ČHMÚ (pokud jsou stránky dostupné) je pasportizace používaných pesticidů. Protože však doposud neexistuje digitální registr, kde by mohli pracovníci vodáren zjistit, jaké nebezpečné látky mají v jednotlivých lokalitách v pitné vodě hledat, je možné, že mnoho z nás pije závadnou vodu a vůbec o tom neví.
Nejsme schopni posoudit zdravotní dopady, nejsme schopni posoudit dopad na ekosystém.

Nedostupné informace o zamoření pitné vody

Přestože od roku 1998 v ČR platí zákon o právu na informace o životním prostředí č. 123/1998 Sb., do dnešního dne je řada důležitých informací neveřejná.

Nelze se dozvědět, kde se aplikují nebezpečné postřiky, přestože zákon 326/2004 Sb. v §50 odst. 1 nařizuje ohlašování použití nebezpečných látek, a to včetně označení plodiny a lokalizace, i když ÚKZÚZ tyto informace k dispozici má.

Stejně tak nejsou veřejná ani data z informačního systému PiVo,  kam hlásí vodárenské společnosti rozbory vody. Starostové obcí, firmy ani občané, provozovatelé 754 000 studní nemají možnost zjistit, zda se v okolí jejich vodních zdrojů vyskytly látky, které by měli sledovat.

O hledání problematických látek neusilují ani vodárenské společnosti, neboť zkoušky nad rámec povinného sledování stojí peníze a akcionáře zajímá především zisk.

Intenzitu výskytu pesticidů v životním prostředí dokládají i nálezy v potravinách. SZÚ prezentuje, že se pesticidy nalézají v 50 % vzorků potravin.

Otrávená voda. Alarmující výsledky testů vody v Česku.